Sluneční paprsky, chlor, slaná mořská voda nebo klimatizace. V létě je naše pokožka pod permanentní palbou mnoha vlivů, které mají negativní dopad na její celkový stav i vzhled. Bez ohledu na věk jsou tak po skončení nejteplejšího období v roce vidět na kůži menší či větší známky poškození. Jak proti nim účinně bojovat?
Mladá a zdravá pokožka produkuje velké množství kolagenu, elastinu i glykosaminoglykanů, které jí dodávají pevnost, elasticitu i hydrataci. Postupem času však těchto látek v těle přirozeně ubývá
„Po dvacátém roce života následně člověk s každým rokem produkuje o 1 % kolagenu méně. Výsledkem je, že se kůže stává tenčí, povolená a křehčí. U lidí s určitými genetickými predispozicemi se proces stárnutí kůže odehrává buď dříve, nebo rychleji. To mohou ještě zhoršit určité faktory životního prostředí, které narušují strukturu kůže a poškozují DNA v buňkách,” vysvětluje genetička Ing. et Ing. Barbora Procházková, Ph.D., vedoucí vědeckého týmu Chromozoom.
UV záření je zodpovědné za 80 % viditelných příznaků stárnutí
Předčasné stárnutí pleti je do velké míry způsobeno častým vystavováním pokožky slunečnímu záření. Vnější stárnutí je dáno především ultrafialovým zářením, které se člení do tří kategorií dle vlnové délky sestupně na UVA, UVB a UVC, přičemž právě záření typu UVB je zodpovědné za stárnutí kůže a také nádorové bujení. Řada z nás přitom stále žije v zažitém mýtu, že dostatečnou ochranu představují už opalovací krémy s nízkým SPF.
„Vyšší SPF faktor v krémech znamená lepší ochranu proti UVB záření, tedy spálení. Nezapomínejme ale i na UVA záření, které je odpovědné za stárnutí pleti a první vrásky. Omezení jeho působení na kůži pomocí krémů je v boji proti stárnutí naprosto esenciální,“ upozorňuje docentka Monika Arenbergerová z Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
Kůže si letní hříchy pamatuje
V případě, že je pokožka vystavena dlouhodobému slunečnímu záření bez adekvátní ochrany, může docházet k nevyrovnanému rozložení melaninu a vzniku tmavých pigmentových skvrn na obličeji, krku, rukou a dalších částech těla.
„Při slunečním záření začnou pigmentové buňky (melanocyty) produkovat více pigmentu melaninu, který působí jako přirozená kožní bariéra proti UV záření. Nadměrné vystavování slunci však může tento proces narušit a vyvolat hyperpigmentaci. Produkci pigmentu v melanocytech řídí melanokortinový receptor, jehož funkce závisí na genu MC1R. A zde hraje roli právě naše genetika.
Varianty tohoto genu totiž určují, jakou barvu pleti máme a tím pádem i jak dobře se opalujeme a zda jsme více či méně náchylní ke spálení a tvorbě pigmentových skvrn. Roli hraje také věk. S rostoucím věkem se počet buněk v pokožce produkujících melanin přirozeně snižuje, ale zbývající melanocyty se zvětšují a jejich rozmístění je více lokalizované. Tyto fyziologické změny vysvětlují vyšší výskyt stařeckých skvrn u osob po čtyřicátém roce života,” dodává Ing. et Ing. Barbora Procházková, Ph.D.
Proces stárnutí ovlivňují i naše geny
Na viditelné známky stárnutí pleti mají tedy vliv nejen vnější faktory, jako je životní styl a prostředí, ale také faktory vnitřní, které jsou podmíněny našimi geny. Někteří lidé mají genetické predispozice k nižší tvorbě kolagenu a elastinu, což může vést k rychlejší ztrátě pevnosti a pružnosti pokožky.
„V procesu stárnutí pleti existuje hned několik klíčových genů. Například varianty v genech MMP1 a MMP3 ovlivňují degradaci kolagenu a kožní struktury, zatímco STXBP5L gen se podílí na ochabování kůže a tvorbě vrásek. Jedinci s těmito genetickými variantami jsou náchylnější k tvorbě vrásek a jejich kůže je citlivější k vnějším faktorům, jako je špatná strava, nedostatek spánku, kouření nebo špatná péče o pleť”, objasňuje Ing. et Ing. Barbora Procházková, Ph.D., která se podílela na vývoji DNA testu Chromozoom Beauty.
„DNA test dokáže odhalit nejen predispozice k tvorbě vrásek nebo pigmentových skvrn. Umí také zjistit sklon ke kožním imunitním poruchám, jako je psoriáza, vitiligo nebo atopická dermatitida, nebo predispozici ke striím, celulitidě nebo křečovým žilám,” dodává odbornice.
Co může pomoct? Vedle hydratace zkuste aktivní látky!
Po létě by tak mělo být cílem pokožku zejména hydratovat a regenerovat. „Ve složení se vyplatí hledat i takzvané antioxidanty, jejichž nejčastějším zástupcem je vitamin E a C,“ radí MUDr. Katarína Třísková, korektivní dermatoložka Medicom Clinic. Právě séra s vitaminem C mohou zabránit vzniku pigmentových skvrn, zvrátit poškození způsobené sluncem a stimulovat produkci nového kolagenu.
Další účinnou látku představují deriváty vitaminu A, tedy retinoidy. Mezi ty se řadí také retinol, který se nejčastěji vyskytuje ve formě nočního séra či krému. Ten patří mezi nejúčinnější léčebné přípravky v boji proti stárnutí pleti, protože redukuje drobné linky a vrásky, předchází fotostárnutí, zlepšuje texturu pokožky a zabraňuje také tvorbě akné.
Zdroj: Media:list / komerční sdělení
