Lidé se při koupi klenotů soustředí na vizuální stránku – jestli mají atraktivní tvar, módní styl a podtrhují osobnost a vzhled jejich nositelky či nositele. A často zapomínají na druhé zásadní kritérium, tedy kvalitu. Přitom právě ta hraje velkou roli v tom, zda se šperk stane milovaným doplňkem na celý život, či skončí na dně šperkovnice.
Ať už člověk vybírá diamantový prsten, zlaté náušnice pro babičku či stříbrný šperk někomu blízkému pro radost, měl by kromě hodnocení designu a barvy kamenů věnovat pozornost důležitým „kvalitativním“ otázkám. Nepříjemné překvapení může vyvolat například zdravotní závadnost materiálu, která pak znemožňuje ozdobu nosit. Proto se nenechte oslnit blyštivým leskem a zeptejte se prodejce, zda klenot splňuje atributy kvalitního šperku.
1. Puncovní značka
Pokud je šperk z ušlechtilého kovu, jako je stříbro, zlato nebo platina, musí být podle zákona označen puncem. „Ten je obvykle složen ze dvou drobných značek – českého státního puncu označujícího druh kovu a jeho ryzost a specifické značky výrobce. Právě značka Puncovního úřadu ČR potvrzuje druh a ryzost použitého kovu, a tím také jeho pravost,“ popisuje Michal Kotyza, šéfdesignér českého výrobce šperků Moshna. Jedinou výjimku mají malé stříbrné šperky s hmotností do 3 gramů a zlaté nebo platinové šperky do 0,5 gramů, jinak musí být všechny cenné klenoty prodávané v Česku puncovány. Značky jsou skutečně velice drobné a většinou jsou umístěny na málo viditelném místě, aby nerušily estetickou hodnotu šperku, ale dají se prohlédnout pod lupou. Přehled aktuálně platných puncovních značek najdete na webových stránkách Českého puncovního úřadu.
2. Použitý materiál
Údaj o ryzosti je velmi důležitý, protože označuje poměr cenného kovu a použitých příměsí. A podle ryzosti se samozřejmě liší rovněž hodnota klenotů. „U stříbra se často používá ryzost 925/1000, protože je pro zpracování šperků nejvhodnější – kov je pružný, ale ne příliš měkký, takže se dobře zpracovává a má nejvhodnější vlastnosti pro šperkařství“ vysvětluje Michal Kotyza. Ryzí stříbro, tedy kov ryzosti 999/1000, se využívá jen v investičních stříbrných cihlách nebo mincích. Zorientovat se v kvalitě zlatých šperků je složitější, protože u zlata se využívá speciální jednotka ryzosti, tzv. karát. Existují například zlaté klenoty ryzosti 333/1000 (8 karátů), 585/1000 (14 karátů) či 999/1000 (24 karátů). Některé šperky tak jsou ryzí, zatímco jiné jsou zlaté ze třetiny či poloviny.
3. Zdravotní nezávadnost
Různé kovy, používané jako příměsi při výrobě šperků, mohou způsobovat alergické reakce. Ty se projevují zarudnutím kůže a nepříjemným svěděním, ale i vyrážkou v podobě pupínků. Někdy může docházet k otokům a mokvání puchýřků, u náušnic pak k hnisání ušních dírek. „Objevuje se například alergie na nikl, kobalt nebo měď, ale také na mangan či titan. Pokud se při nošení šperku alergická reakce projeví, nemá smysl jej dále nosit. Proto je vždy dobré se při nákupu ujistit, že šperk je zdravotně nezávadný, a především z kvalitních materiálů, aby nedošlo k nepříjemným překvapením,“ radí šéfdesignér české šperkařské firmy Moshna.
4. Kvalita zpracování
Úroveň technického nebo řemeslného zpracování šperků je jednou z důležitých, ale složitých kategorií. Běžný zákazník či zákaznice ji pouze obtížně posoudí. „Prvotřídní výrobci šperků své produkty testují zátěžovými testy a snaží se zajistit co nejvyšší kvalitu zpracování – třeba to, aby se šperky nedeformovaly, nevypadávaly z nich kamínky a podobně. Cílem je, aby vydržely i relativně nešetrné chování. Jenže nevydrží vše,“ upozorňuje Michal Kotyza. I přes sebelepší testování a nejvyšší kvalitu tak vždy záleží na tom, jak se ke šperkům chovají jejich majitelé, protože špatným přístupem se dá i dokonalý klenot naprosto zničit.
5. Certifikát výrobce
Riziko, že se člověk při výběru klenotů napálí a koupí šperk s nízkou ryzostí nebo zdravotně závadný, nejčastěji hrozí při nákupu na zahraniční dovolené či od pouličního prodejce, ale také u nedůvěryhodných e-shopů a podvodných obchodníků. Při koupi šperků je tak důležité přihlédnout ke spolehlivosti výrobce i prodejce. „Některé kvalitní šperky mají certifikát, tedy potvrzení o kvalitě, ryzosti kovu a podobně. Například Moshna využívá stříbrnou samolepku kvality s unikátním číslem, která po registraci na webu moshna.cz umožňuje výrazné rozšíření záručních podmínek šperku,“ poukazuje šéfdesignér Michal Kotyza. U klenotů s diamanty a drahokamy jsou certifikáty pravosti a kvality samozřejmostí, možná tomu tak časem bude u všech kvalitních šperků z ušlechtilých kovů.
zdroj: Moshna / foto: archiv / komerční sdělení
