Čokoláda – bezesporu jedna z nejoblíbenějších sladkostí na světě. Můžeme si ji dopřát jako lahodnou tabulku rozpouštějící se v ústech nebo jako sladký horký nápoj, často bývá součástí sušenek i müsli tyčinek. Do Evropy přivezl kakaové boby Fernando Cortéz, který ochutnal čokoládu na dvoře aztéckého krále. Víte však, co dělá vaši oblíbenou čokoládu tím, čím je?
Tmavá (hořká) čokoláda
Hořká čokoláda obsahuje mnohem méně mléka než její sestry – mléčná a bílá čokoláda, někdy neobsahuje vůbec žádné mléko. Je vyráběna smícháním kakaové sušiny, tuků a cukru. Aby mohla být čokoláda považována za tmavou, musí obsahovat 35% a více kakaové složky. Samozřejmě, čím vyšší bude procento kakaa, tím bude čokoláda chutnější. Tmavá čokoláda se velmi často využívá pro pečení a vaření.
Mléčná čokoláda
Mléčnou čokoládu známe asi všichni, je to nejpopulárnější druh čokolády, pokud jde o komerční spotřebu. Vyrábí se smícháním kakaové sušiny (norma je minimálně 25%), kondenzovaného nebo sušeného mléka, kakaového másla, cukru a často i vanilkového aroma. Dříve, než se začala čokoláda vyrábět v tabulkách, byla k dispozici pouze jako nápoj, až se začátkem používání kondenzovaného nebo sušeného mléka (má mnohem delší trvanlivost) mohla získat svou tabulkovou podobu.
Bílá čokoláda
Bílá čokoláda je unikátní tím, že se při její výrobě nepoužívá žádná kakaová sušina, nejedná se tedy o tradiční typ čokolády. Bílá čokoláda je směsí cukru, mléka a kakaového másla (cca 15%) – právě to jí dodává uhlazenou a jemnou chuť. Absence kakaové sušiny a přítomnost mléka dělá bílou čokoládu žlutou či v barvě slonové kosti. Bílá čokoláda postrádá mnoho z antioxidačních účinků tradičních druhů čokolád, právě kvůli absenci kakaové sušiny. Vzhledem k vyššímu obsahu tuku a cukru mnohem rychleji taje, díky obsahu mléka mívá zpravidla kratší trvanlivost než čokolády tmavé.
text: redakce / foto: bigstock, dreamstime, archiv
