Roman Tomeš – zpěvák, tanečník, skladatel, jedna z hvězd muzikálů Divadla Kalich – Osmý světadíl, Pomáda, Rent, Horečka sobotní noci, Atlantida, Tajemství a Mauglí.
V Divadle Kalich Tě objevili pro svět muzikálu. Co je pro Tebe na hraní nejzábavnější?
Baví mě na tom určitá pestrost možností, jak se projevit. Každý titul je jiný. Někde se klade větší důraz na tanec, některé role jsou spíše pěvecké. Pak jsou představení, jako třeba Atlantida, kde je hodně činoherního prostoru. Když jsem se před lety stěhoval do Prahy, abych začal studovat konzervatoř, lidé z mého okolí mi tvrdili, že muzikál je pokleslý žánr. Přitom dobrý muzikálový umělec musí umět ovládat tři obory naráz. Odtancovat a udýchat choreografii, do toho zpívat a hned přepnout do činohry. Nemyslím si, že muzikál je pokleslý žánr. Myslím, že je pokleslé smýšlení některých producentů, kteří dávají často prostor neetablovaným lidem jen z toho důvodu, že jim lépe prodají představení. Divák pak vidí výkony, které nemusejí odpovídat požadavkům tohoto žánru a samozřejmě začne vidět muzikál jen jako prázdnou, blikající, pokleslou show. Ale to by bylo na delší povídání….
Hraješ samé hodné a milé mladíky, láká Tě nějaká záporná postava?
Je pravda, že jsem zatím nedostal šanci zahrát si vyloženě zápornou postavu. Samozřejmě mě to láká. I každá záporná postava má v sobě kus dobra, stejně jako to bývá v životě. To, že postava jedná negativně, má vždycky nějaký důvod. Hledání motivace jednání a smýšlení těchto postav je proto i mnohem zábavnější, než být čistě „klaďas“.
Skládáš i vlastní písničky, se kterými vystupuješ. Jaký je rozdíl ve vystoupení v divadle a na Tvém koncertu?
V divadle jsem vždycky za nějakou postavu, na někoho si hraju. Na koncertě můžu být čistě sám sebou. Mohu mnohem více komunikovat s posluchači. Zpívám to, co si sám napíšu a co chci sdělit za sebe. Je to zkrátka jiná „disciplína“
. 🙂
Máš nějaký profesní vzor? Třeba staršího kolegu?
Vzorem je pro mě každý, kdo přistupuje ke své práci profesionálně. Snaží se v daný moment na jevišti, za kamerou nebo na pódiu podat maximum a jen „nehoní“ peníze :-). To mě vždycky ohromně motivuje, abych se zlepšoval a pracoval na sobě. Takových lidí je víc, nejen v Divadle Kalich. Ale nechci nikoho jmenovat, abych na někoho nezapomněl. (smích)
V soutěži Superstar Tě nenechala porota postoupit dál kvůli Tvému věku. Cítíš to jako nespravedlnost?
Myslím, že to je tak správně. Nedávno jsem viděl nějaký přenos a uvědomil jsem si, že bych mezi soutěžící opravdu nezapadl. Nehodil bych se tam. Ten, kdo do toho trochu vidí, ví, že v této soutěži nejde až tak o zpěv. Hledají produkt. Vytvářejí v lidech pocit, že jim představují nejlepší zpěváky v republice. Já jsem byl ale u toho, když vyhodili velmi kvalitní zpěváky na úkor někoho, kdo lépe vypadal. Člověk si touhle zkušeností uvědomí hodně věcí. Samozřejmě, když tam jste, bojujete s egem, chcete to dotáhnout co nejdále. Ale je to všechno jenom iluze. Pokud nevíte, co od hudby chcete, soutěž vás vyplivne a vy si uvědomíte, že stejně musíte znovu začít od začátku. Dřít na sobě a roky se snažíte strhnout nálepku „Superstar. Takže v tu chvíli mi to možná nespravedlivé přišlo. S odstupem času si uvědomuji, že mi tím vlastně projevili laskavost.
Co Tvoje aktuální profesní, ale i soukromé plány?
Momentálně nejvíce žiju vydáním svého debutového sólového alba „Roman Tomeš – Navěky“. 9. 11. 2015 máme s kapelou křest desky v klubu Futurum v Praze. Kmotrem bude Michal Hrůza. Stálo to hodně času, úsilí a peněz, ale hlavně to stálo za to!:-) Doufám, že se posluchačům budou písničky líbit. Jinak kromě aktuální Atlantidy v Divadle Kalich a Jesus Christ Superstar v Bratislavě, zkouším nově i hlavní postavu Billyho Crockera v muzikálu Anythinggoes v Plzni. Práce je („ťuk,ťuk“) zatím dost, za což jsem opravdu rád. A soukromé plány? Chystáme s Míšou (partnerka Michaela Doubravová – pozn.red.) veselku!:) Ale termín vyzrazovat nechci…
Máš i nějakou zálibu, hobby kromě hudby a divadla?
Dokumenty, esoterika, vesmír. 🙂
zdroj: Divadlo Kalich / foto: bigstock, Divadlo Kalich / komerční sdělení
