Máte vy nebo někdo z vašich blízkých zdravotní problémy, se kterými potřebujete poradit? Díky úzké spolupráci se soukromým zdravotnickým zařízením Program Health Plus vám nabízíme možnost svěřit svůj problém špičkovému týmu specialistů různých lékařských oborů, kteří udělají maximum, aby vám s vašimi obtížemi co nejlépe poradili.
Každý měsíc vybereme několik dotazů vás, čtenářů, na které lékaři z Program Health Plus odpoví a doporučí postup, jak začít daný problém řešit, případně jak se ho co nejrychleji úplně zbavit.
V dubnové poradně odborníci zodpoví otázky ohledně ranních neuróz před odchodem do práce, opakovaného výskytu oparu na horním rtu a také o řešení nevysvětlitelných stavů úzkosti.
Ranní neurózy před odchodem do práce
Stanislava M., Trutnov: Velmi často, zejména po ránu, trpím žaludeční neurózou, která mi velmi ztrpčuje život. Někdy je mi špatně třeba jen půl hodiny a zvládnu tak včas odejít do práce, někdy to však trvá déle, přidá se zvracení a potom chodím pozdě. Během dne se pak všechno uklidní. Jedná se tedy pouze o ranní problém.
Z tak stručného popisu potíží samozřejmě nelze diagnostikovat příčinu, k tomu by bylo třeba znát Vaši přesnější anamnézu a pátrat také po psychosociální stránce, protože mnohdy jde o komplexnější problém. Vaše obtíže se typicky objevují před odchodem do práce, proto je užitečné zjistit, zda se vyskytují také o víkendu či během dovolené, kdy do práce nechodíte. Tedy za jakých podmínek se projevují, což nás může navést potřebným směrem. Z Vašeho popisu se zdá, že by se mohlo jednat o psychosomatický problém, nějakou úzkostnou ranní reakci. Například na to, že nejste v práci spokojená a necítíte se tam dobře. Samozřejmě je vždy důležité vyloučit organickou příčinu, minimálně provést základní laboratorní vyšetření, v případě zažívacích problémů vyloučit alergie na lepek, laktózu a další potravinové alergie. Přínosné je i sonografické vyšetření břicha či gastroskopie, aby byla jistota, že nejde o hlubší organický problém. U podobných ranních neuróz je dobré se zamyslet, zda máte ráno dost času a klidu se nasnídat, co snídáte a zda to nedráždí zažívací systém, jestli nějak neupravit Vaše ranní návyky. K tomu, abyste neměla tak podrážděný žaludek, by bylo možné využít některé farmakologické prostředky, lze doporučit například léky ze skupiny tzv. inhibitorů protonové pumpy, které snižují žaludeční kyselost, často předepisujeme například Helicid. Tyto léky působí i preventivně, aby se žaludek zklidnil a zhojil. Je možné zvážit také léky ze skupiny prokinetik, které podporují hybnost zejména horní části trávicího traktu „správným směrem“, a tím omezují nevolnost, pálení žáhy a podobně. Pokud člověk správně upraví ranní návyky a přesto to nepomůže, zvážila bych také krátkodobé nasazení léků působících protiúzkostně pro celkové zklidnění, jako je Neurol, Lexaurin apod. Před nasazením případné farmakoterapie je však nutné v úvodu rozebrat všechny okolnosti obtíží. Často se dobereme k tomu, čím je problém způsoben, nebo k tomu, že je vhodná konzultace s psychologem. V některých případech se může jednat o těžší formu úzkostného syndromu nebo úzkostně depresivní poruchy, kdy je vhodné nasadit léčbu antidepresivy. Proto je ta anamnéza velice důležitá. Doporučila bych začít problém řešit minimálně návštěvou u Vašeho praktického nebo osobního lékaře, nechat si udělat základní vyšetření a vše s ním podrobně probrat. Lékař se Vás pravděpodobně bude ptát na to, jak dobře spíte, jaká je Vaše životospráva, jak se stravujete, ale také na otázky psychosociální – jestli Vás práce baví, jestli nejste příliš ve stresu, jestli vycházíte s kolegy a se šéfem, jestli nejste pod nadměrným tlakem i zda nemáte nějaký rodinný či partnerský problém, protože to je velmi častý kořen neurotických obtíží. Řešení je dost často v psychologicko-psychiatrické oblasti, spíše než v oblasti somatického onemocnění. Interní farmakoterapie je spíše podpůrná a řeší důsledek, nikoliv skutečnou příčinu. Ale mám zkušenost, že pacienti se často obávají somatické nemoci a většinou jim pomůže už to, že je vyšetříme a uklidníme, že jsou fyzicky zdrávi. Často je to navede k tomu, aby svůj problém začali řešit jinak. Ale medicínské vyšetření je důležitý první krok, kterým je dobré začít. Některé přípravky, které mohou při akutních obtížích ulevit, jsou volně dostupné v lékárně bez lékařského předpisu. Například antacida neutralizující překyselení žaludku, některé inhibitory protonové pumpy i tzv. pankreatické enzymy, které pomáhají při vleklých problémech s nadýmáním, plynatostí, průjmy, pocity těžkosti po jídle nebo různými dalšími nespecifickými zažívacími potížemi. Každopádně při pravidelných ranních neurózách před odchodem do práce může být přínosem i zvážit změnu zaměstnání.
Dotaz zodpověděla: MUDr. Hana Sýkorová,
internistka a osobní lékařka Programu Health Plus
Potíže s vracejícím se oparem na rtu
Hedvika P., Brno: Již několik let trpím stále se vracejícím oparem na horním rtu – dělá se stále na jednom místě. Většinou za několik dnů pomůže mast, zkoušela jsem i náplasti na opar. Někdy je pokoj i několik měsíců a opar se opět vrátí, většinou se však vrací častěji. Může to být způsobeno například stresem?
Z Vašeho dotazu nevyplývá, zda jste kromě lokální antivirové léčby v podobě mastí či náplastí absolvovala také celkovou antivirovou léčbu prostřednictvím tablet. Ale pokud se Vám opary často vracejí, tak pravděpodobně nikoliv. Když je výskyt oparů velmi frekventovaný, tak je doporučována celková léčba, která se nasazuje při akutním výsevu oparu. Lékař může zjistit aktivitu herpes viru a podle ní stanovit prognózu. Pokud se Vám opary objevují jen občas a potom máte na pár měsíců klid, máte spíše lepší prognózu. U některých lidí se totiž opary objevují i několikrát měsíčně. Jejich výskyt rozhodně může spouštět stres, ale také celkové vyčerpání, například při nadměrném pracovním vytížení, i další faktory. Opary se však mohou aktivovat rovněž při pobytu na horách, protože UV záření má imunosupresivní účinky, tedy potlačuje imunitu. Pokud na opary trpíte již několik let, bylo by pro Vás určitě prospěšné nechat se alespoň jednou celkově přeléčit tabletami, využívají se k tomu antivirová léčiva jako například Herpesin. Obvykle se užívá pět dní a je dávkován podle váhy, většinou v dávce 200–400 mg pětkrát denně. Vnitřní užití antivirotik je u herpes virů velmi přínosné, protože tyto viry zůstávají uloženy v gangliích a díky různým spouštěčům se znovu reaktivují, ovšem celková léčba tabletami může jejich výskyt snížit. Při velmi častém výskytu se doporučuje i profylaxe, tedy dlouhodobá léčba, například jedna až dvě tablety denně po dobu několika měsíců. Ve Vašem případě by bylo přínosné odebrat krevní vzorek, provést laboratorní vyšetření a zjistit sérologii virů. Zřejmě se jedná o herpes simplex, tedy klasický opar na rtu, u nějž celkovou léčbu tabletami nasazujeme do dvou tří dnů po výsevu. Našim klientům velmi často předepisujeme recepty bez data, protože nikdy předem nevíme, kdy se jim opar objeví. Ale když se objeví, klient si může lék vyzvednout a ihned nasadit léčbu. Opar je v podstatě herpetická virová infekce, která může proběhnout kdykoliv, protože je přenosná kontaktem. A vzhledem k tomu se opar při manipulaci může kontaktně šířit dál na nezasaženou tkáň. Náchylnost k nákaze herpetickým virem záleží na stavu imunity, proto při častém výskytu oparů mohou pomoci různá imunumodulancia, například doplňky stravy na podporu imunity s echinaceou či hlívou ústřičnou. Ale žádná stoprocentní prevence proti nákaze herpetickým virem neexistuje, viry se prostě ve světě kolem nás vyskytují a nelze tomu nijak zabránit. Na rychlejší hojení pomáhají třeba vitaminy skupiny B, hlavně vitamin B12, který má zklidňující efekt na nervová zakončení. Každopádně pokud už se člověk jednou herpes virem nakazí, nikdy se jej definitivně nezbaví. Proto je velmi užitečné najít si dobrého dermatologa, nechat se minimálně jednou celkově přeléčit a pak postupovat dál podle následného vývoje situace. Pokud by opary byly extrémně časté, bylo by možná na místě také imunologické vyšetření.
Dotaz zodpověděla: MUDr. Lucia Mansfeldová,
dermatoložka Programu Health Plus
Nevysvětlitelné stavy úzkosti
Jolana V., Praha: Nedávno jsem přišla o práci, do toho přišlo stěhování, následně bolesti v zádech, které trvaly několik měsíců a náhle zase přešly. Bohužel (zřejmě potom všem) trpím již dva měsíce nevysvětlitelnými stavy úzkosti, nejsem téměř schopna normálně fungovat, nedokážu ani odpočívat, špatně spím a mám také obavy, zda v tomto stavu budu moci fungovat v nové práci. Měli byste pro mě nějaké doporučení?
Z Vašeho popisu se to může jevit jako stav, který je odborně nazýván porucha přizpůsobení. Zřejmě na Vás působilo příliš mnoho stresových faktorů. Stěhování a změna práce jsou v životě člověka velmi výraznými stresory, v tabulce stresových událostí patří na horní příčky. Bolesti zad nejsou v těchto situacích výjimečné, projevuje se tzv. psychosomatický koncept, kdy psychický stav ovlivňuje stav fyzický. Člověk v náročné životní situaci, který najednou řeší mnoho problémů, má lidově řečeno „hodně naloženo na bedrech“, což se často projevuje i bolestí zad. Ve Vašem případě neznám pozadí obou událostí, zda bylo stěhování chtěné nebo nechtěné, jestli s tím nejsou spojené další potíže, například rodinné či partnerské, jak snášíte nástup do nového zaměstnání… Každý větší stresový faktor může Váš stav ovlivňovat, zvlášť pokud působí delší dobu. Zmiňujete se, že bolesti zad odezněly, ale potom jste začala trpět stavy úzkosti. Přesto bych doporučila zajít za nějakým odborníkem, neurologem, ortopedem nebo fyzioterapeutem, a vyloučit somatickou příčinu bolestí zad, a také navštívit praktického lékaře a pokusit se najít podstatu problému. U všech psychosomatických obtíží je nutné vyloučit somatickou příčinu, aby se nezanedbalo závažnějších onemocnění. Když se nepodaří somatickou příčinu najít, radila bych Vám využít konzultaci u psychologa. Úzkostné poruchy, pokud se neřeší, mohou vyústit v mnohem závažnější psychické obtíže. Psycholog Vám může pomoci poznat to, co Vás stresuje, jestli je to práce, situace související s aktuální životní situací či jiné stresory, nebo zda má problém hlubší kořeny. Po konzultaci je možné začít s dalšími kroky – často stačí daného člověka naučit vhodnou antistresovou techniku, někdy je vhodná kratší nebo dlouhodobější psychoterapie, jindy je dokonce na místě konzultace s psychiatrem či farmakologická léčba. Někdy se stává, že se změnou bydliště a zaměstnání člověk opustí staré dobré zvyky. Možná jste dříve měla něco, co Vás posilovalo a udržovalo v dobré psychické pohodě, a tyto psychické zdroje Vám nyní chybí. Po několika měsících si o ně Vaše tělo může začít říkat a na jejich nedostatek reagovat stavy úzkosti. Takže je užitečné se zamyslet, k čemu Vaše úzkost může patřit, v jaké situaci se objevuje, co ji spouští. Můžete si zkusit vytvořit seznam situací, které ve Vás vyvolávají úzkost, a na druhou stranu vypsat psychické zdroje, které Vás posilují. Zamyslet se, zda už jste v minulosti v nějaké podobné situaci byla, jak jste se v ní cítila, co Vám pomohlo jí dobře projít. Právě tohle vše a mnoho dalších věcí se probírá při rozhovoru s psychologem. Pokud se chcete pokusit situaci zlepšit bez odborné pomoci, je užitečné se naučit nějakou antistresovou dechovou techniku, protože dech je klíčem k boji proti úzkosti. Obecně je vhodné dodržovat zdravou životosprávu, dostatečně a zdravě jíst, dostatečně a správně spát, vyhýbat se stimulačním látkám jako káva, čaj, alkohol, energetické drinky, nemluvě o alkoholu a drogách. Ovšem někdy se úzkost může stát natolik blokující a omezující, že dokáže člověka vyřadit z běžného života a odborná psychologická či psychiatrická pomoc může být nezbytná. Právě u poruch přizpůsobení hodně záleží na tom, aby člověk včas vyhledal pomoc a problém ideálně vyřešil nefarmakologickými postupy. Často ho lze zvládnout třeba porozuměním vlastní situaci, psychoterapií či drobnými změnami v životním stylu. Doporučuji Vám začít úzkosti včas řešit, protože tím zkrátíte dobu, po kterou se nacházíte v tom nepříjemném psychickém stavu a předejdete závažnějším psychickým poruchám. Navíc zlepšíte kvalitu svého života, protože velká úzkost je skutečně velmi nepříjemný psychický i fyzický pocit.
Dotaz zodpověděla: Mgr. Kateřina Weigertová,
psycholožka Programu Health Plus
O Programu Health Plus
Soukromá poliklinika Program Health Plus sídlí v atraktivních prostorách spojených s uměleckou galerií na Smíchově v Praze 5 a poskytuje maximálně komplexní a individualizovanou lékařskou péči pro děti, dospělé i firemní klienty. V rámci ambulantních služeb nabízí komfort, soukromí a osobní přístup zajištěný špičkovým týmem specialistů všech klíčových oborů, pro lůžkovou péči využívá zázemí českých i zahraničních nemocnic. Posláním Programu Health Plus je kompletní organizace preventivní, diagnostické, léčebné i rehabilitační péče, a to v klientem zvoleném čase.
Více informací na webu www.programhplus.cz.
