Nová pohádka Tři bratři vůbec poprvé spojila v celovečerním snímku autorskou trojici Svěrák – Uhlíř – Svěrák. Výpravný film s plejádou známých herců a oblíbených melodií křísí z popela žánr klasické pohádky a bude mít premiéru 14. srpna.
Pohádka Tři bratři je po filmu Kuky se vrací (2010) druhým celovečerním počinem režiséra a producenta Jana Svěráka pro dětské publikum. „Při shánění financí na výrobu filmu jsme narazili na častou otázku, proč točíme zrovna pohádku,“ říká Jan Svěrák. „Je to jednoduché. Chtěl jsem klasické české pohádce vrátit sebevědomí, které v posledních letech ztratila tlakem hollywoodských velkoprodukcí, jež se snaží dohnat fantaskními postavami a triky.“ Zahraniční adaptace pohádek podle režiséra nabízejí pop-kulturní mutace tradičních příběhů, což odvádí pozornost od podstaty. „Klasické příběhy by se měly předávat ve své původní podobě. Nechtěl bych, aby se moje děti dívaly na pokroucené pohádkové motivy, třeba na Karkulku bojující plamenometem proti upírům. Děti potřebují pohádkový grunt.“
Snímek Tři bratři má za sebou pestrou genezi. Na počátku stál nápad hraného filmu s animacemi, od něhož vedla cesta k filmu s digitálními efekty a 3D triky až k dnešní verzi hraného snímku s živým zvířectvem a obří loutkou v nadživotní velikosti. Film vzniká v česko-dánské koprodukci, díky čemuž se do výroby zapojili i Dánové Niclas Bendixen, choreograf filmu Královská aféra nebo Svatba mezi citróny, a mistr zvuku Claus Lynge.
Jako předloha posloužilo hudebně-divadelní pásmo z dílny scénáristy Zdeňka Svěráka a skladatele Jaroslava Uhlíře, které uvádí Národní divadlo v Praze. Za dobu svého divadelního uvádění představení zlidovělo tak, že se zařadilo mezi stálý repertoár dětí ve školách a školkách. Právě hudební složka je u každé pohádky velmi důležitá. „Když jsem hledal pohádkovou látku na film, zjistil jsem, že všechny klasické pohádky už někdo natočil. Ale nikdy s takovou hudbou,“ dodává režisér. Není divu, Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř mají za sebou spolupráci na pohádkách Tři veteráni, Lotrando a Zubejda nebo Ať žijí duchové. Písničky Není nutno nebo Nám se stalo něco překrásného patří mezi nejznámější české filmové melodie.
Autor scénáře Zdeněk Svěrák přesto dlouho nevěděl, jak pohádky Šípková Růženka, O Dvanácti měsíčkách a Červená karkulka spojit do jednoho příběhu: “Byla to zajímavá práce svázat notoricky známé pohádky do veršů a celé je zazpívat. Člověk si při tom uvědomil, jak jsou ty příběhy nosné. Malým posluchačům a divákům nevadí, že vědí, jak to dopadne. Hudba jako by pohádku ozářila kouzelným svitem. Co bylo při pouhém vyprávění veselé, je ještě veselejší, a co bylo dojemné, je k pláči. Spojit tři pohádky do jednoho filmu byl oříšek. Chtěli jsme, aby k sobě patřily, a tak jsme je svázali čtvrtou, nezpívanou, jako copánek ze čtyř pramenů,“ říká scénárista Zdeněk Svěrák. Třetí a finální verze scénáře dala odpověď v podobě tří bratrů, které pošlou rodiče na zkušenou do světa, aby se synové zbavili svých špatných vlastností (zbrklost, nerozhodnost, roztržitost) a mohli převzít rodinné hospodářství. Na svém putování bratři vstoupí do děje tří pohádek, a jejich ženskými protějšky jsou právě Růženka, Maruška a Karkulka. Pohádka o třech bratrech tak vystřídala příběh o Budulínkovi, který je původní součástí představení a který se do filmového konceptu nehodil. „Je to především příběh tří bratrů, kteří se pomocí notoricky známých pohádek doberou něčeho nového. To je na tom to cenné,“ shrnuje herec David Matásek, který v pohádce ztvárnil královského otce Růženky.
Výhoda předlohy se ukázala i v případě soundtracku filmu. Původní hudby Jaroslava Uhlíře se ujal slovenský skladatel Michal Novinski, stejně jako ve filmu o plyšovém Kukym, a předlohu překomponoval pro film. „I když devadesát procent tónin a melodií zůstalo stejných, původní písně nevznikaly pro film. Bylo potřeba přidat dramatičnost, která dětskému divadlu chybí.“ říká Novinski, jež jako první slovenský skladatel získal Českého lva (filmy Ve Stínu a Kuky se vrací).
Speciální přístup k hudební složce filmu Tři bratři potvrzuje i dánský choreograf Niclas Bendixen, který pro Tři bratry vytvořil taneční čísla spolu s Janou Hanušovou: „Když začne hrát ve filmu hudba, tak se musí všechno změnit. V tu chvíli nesmí platit normální fyzikální pravidla. Je to jeden velký sen, který právě v hudebních číslech připomíná, že nejsme v přirozeném světě. Otevírá se pytel plný fantazie.“
V hlavních rolích tří bratrů se představí hudebně zdatní herci Vojtěch Dyk (zbrklý Pepa), Tomáš Klus (nepozorný Jan) a Zdeněk Piškula (nerozhodný Matěj). Dyk a Klus mají na svém kontě předchozí herecké zkušenosti a úspěšné hudební kariéry, tudíž byli jasnými favority. Nejmladší Piškula se objevil hlavně v televizních seriálech (Vyprávěj, Doktoři z Počátků či Nevinné lži), ale díky muzikálové průpravě se na roli Matěje hodil. „Hrát dnes v pohádce je příjemně očistný a oživující proces. V době, které schází smysl pro šťastné konce, zažijete náhle to, co je vlastní vaší podstatě. Navíc pohádku se rozhodne natočit jen ten, komu se podařilo zůstat dítětem, a je tedy velmi bohatým člověkem, jenž obohacuje i své okolí prostým svébytím – tvůrčím přístupem k životu. Ono okolí, jehož jsem se, poctěn, stal součástí, pak nemá potřebu být na někoho nenaladěno a všem je v blízkosti takového tvůrce dobře. Jsem Janu Svěrákovi vděčný za pěkných pár chvil dětství,“ vzpomíná na pohádkové natáčení herec a zpěvák Tomáš Klus.
Ženské protějšky ztvárňují multitalentovaná Lucie Maria Štouračová (Karkulka), debutující Kateřina Kosová (Růženka) a Sabina Rojková (Maruška). Další role přijali David Matásek (Král), Zuzana Norisová (Královna), Jiří Lábus (Bába z mokřin), Oldřich Kaiser (Otec bratrů), Gabriela Míčová (Matka bratrů), Ivana Chýlková (Macecha), Alena Doláková (Holena) a další.
K pohádce patří výpravnost. Proto byla v barrandovských dílnách vyrobena kolekce 28 originálních kostýmů, bot a doplňků podle návrhů Simony Rybákové za více než milion korun: „Filmová pohádka je pro kostýmní výtvarnici jeden z nejhezčích úkolů. V duchu scénáře Tří bratrů jsme se s tvůrčím týmem rozhodli pro jednoduchý styl s prvky humoru, se snahou navázat na to nejlepší z české klasiky. Kombinací kostýmů sestavených z mnoha krásných, věkem a používáním vypovídajících kousků z barrandovského fundusu s těmi nově vyrobenými, využívajícími naopak efekt zajímavých materiálů a barevnosti jsem se snažila o celkový atraktivní a věrohodný vizuální dojem,“ popisuje práci na pohádce Rybáková.
Natáčení odstartovala předtáčka zimních scén pohádky O dvanácti měsíčkách v lednu 2013 v pražském skanzenu Řepora a v Adršbašských skalách. Hlavní část výroby proběhla v létě 2014 na dvou desítkách lokací v České republice, kdy se snímaly pohádky Červená Karkulka, Šípková Růženka a příběh tří bratrů. Štáb natáčel mimo jiné na zámcích Hluboká nad Vltavou a Žleby, v benediktinském klášteře Kladruby, u močálového jezera u Borkovic, na stolové hoře Děčínského Sněžníku nebo v jihočeském mlýně v Hoslovicích. Dotáčka Dvanácti měsíčků pak musela kvůli mírné zimě počkat až na únor 2014, kdy se za orkánu podařilo vytvořit takřka sibiřské záběry na libereckém Ještědu. Na jaře 2014 vstoupil film do postprodukce studia UPP, které se postaralo o dvě stě trikových efektů. Hudba filmu byla nahrána pod vedením Michala Novinského a dirigenta Oskara Rozsy ve studiích Českého národního symfonického orchestru (Praha), LOFT (Bratislava) a Mikrobos (Bratislava).
Rozpočet filmu se vyšplhal na 42 milionů Kč. Na financování výroby se podíleli koproducenti Biograf Jan Svěrák, Novinski a dánský Phoenix Film. Z pozice partnera Tři bratry podpořilo Barrandov Studio, kde přímo vznikly kostýmy pro pět klíčových postav snímku, a to včetně kostýmů pro Vojtu Dyka, Tomáše Kluse nebo Zuzanu Norisovou. „Některé kostýmy byly nesmírně komplikované a skládaly se z mnoha dílů,“ přibližuje vedoucí barrandovského Fundusu Věra Krátká a dodává: „Kostýmní výtvarnice Simona Rybáková navíc vybrala velmi kvalitní a drahé materiály, které jsou náročné na zpracování.“ Z barrandovské půjčovny putovalo na natáčení také nepřeberné množství kostýmních kompletů pro komparz a mnoho rekvizit.„Barrandov vstoupil do projektu v okamžiku, kdy jsem si nebyl jist, zda tak výpravnou pohádku budu schopen vůbec realizovat,“ uvedl Jan Svěrák. „Ale nepomohli mi jen svým zázemím, dílnami, sklady rekvizit a kostýmů, které projektu poskytli, jejich gesto mělo charakter morální vzpruhy a toho si cením nejvíce.“Společnost připravuje přímo na Barrandově výstavu, hravou formou představující kostýmy a rekvizity z tohoto filmu. Bude otevřena v září 2014.
Snímek byl podpořen ze Státního fondu kinematografie formou dotace a filmových pobídek.
Premiéra: 14.8. 2014
Režie: Jan Svěrák
Námět: Zdeněk Svěrák
Scénář: Zdeněk Svěrák
Kamera: Vladimír Smutný
Střih: Alois Fišárek
Hudba: Jaroslav Uhlíř, Michal Novinski
Zvuk: Jakub Čech, Claus Lynge
Kostýmy: Simona Rybáková
Choreografie: Jana Hanušová, Niclas Bendrixen
Producent: Biograf Jan Svěrák
text: Biograf Jan Svěrák / foto: Biograf Jan Svěrák
