Sychravý podzim s sebou opět přináší období chřipek. Vhodnou prevenci a tip, jak posílit imunitu organismu bez zbytečných medikamentů, nabízí lymfodrenáž. Kromě zlepšení celkové vitality odstraňuje otoky, detoxikuje organismus a působí preventivně proti celulitidě. Právě díky své všestrannosti získává lymfodrenáž rychle na oblibě. Správně vedená terapie výrazně zkvalitňuje život nejen po padesátce. Pozor však na neodborné služby, ty mohou i uškodit.
„Lymfatickému systému se v poslední době věnuje stále větší pozornost. A to v kruzích odborných i mezi laickou veřejností. Za posledních pět let pozorujeme až trojnásobný nárůst poptávky po manuální a přístrojové lymfodrenáži. Výběr mezi oběma typy závisí na jejím účelu, který může být kosmetický – omlazení pleti a detox, jindy doplňkový, kdy napomáhá rekonvalescenci po úrazu či operaci, a v případech lymfedémů a patologií lymfatické soustavy představuje lymfodrenáž hlavní léčebnou terapii,“ přiblížila Iva Bílková, hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky.
Kouzlo lymfodrenáže vychází z jejích mnohých účinků. Od oddálení projevů stárnutí po léčbu žilních onemocnění. Jako podpůrná léčba pomáhá při ortopedických potížích, především při kloubních úrazech, artróze, svalových a kostních úrazech. Je vhodná pro lidi, kteří mají problém s lymfatickým systémem nebo chtějí podpořit imunitu, detoxikovat organismus, zabránit obtížím přicházejícím s věkem a hormonálními změnami, nebo pro léčbu ortopedických potíží či po chirurgických zákrocích.
„Nejčastěji lymfodrenáž využívají pacienti s otoky dolních končetin. Hojně léčíme poúrazové stavy dolních končetin, jako např. zvrtnuté kotníky nebo pohmožděná kolena, poúrazové stavy svalů, šlach a kloubních pouzder a vazů, artrózy kyčlí a kolen a kotníků. Dále je doporučována lidem po totální výměně kloubů nebo před plánovanou operací, kdy až dvojnásobně urychluje rekonvalescenci,“ doplnila fyzioterapeutka.
Lymfu tvoří čirá tekutina obsahující odpadní látky buněčného metabolismu, viry, bakterie, ale i prospěšné živiny, vitamíny, tuky, sacharidy a hlavně lymfocyty – druh bílých krvinek, díky kterým se lymfa podílí na imunitě organismu. V chladném období chřipek tak lymfodrenáž stimuluje imunitu organismu podobně jako například saunování.
„Lze ji doporučit preventivně jako součást zdravého životního stylu. Občasné terapie fungují jako prostředek podpory imunity a detoxikace organismu. Pokud se však jedná o otoky a chronické stavy, léčba lymfodrenáží by měla probíhat jednou až dvakrát za 14 dní. V případě akutního úrazu až třikrát do týdne. U celulitidy se pro vysoký efekt doporučuje návštěva jednou týdně a alespoň 10 opakování. Už po jedné terapii pacient cítí uvolnění tlaku a lehkost v dolních končetinách a ústup únavy. Při bolestivých stavech bolest po první návštěvě odeznívá, mizí otok a rozsah pohybu kloubu se zvyšuje,“ popsala Iva Bílková.
Lymfodrenáž bývá často nesprávně označována jako „lymfatická masáž“ nebo „lymfomasáž“. Toto označení napovídá, že provozovatel či terapeut pravděpodobně neprošel odborným školením na oblast lymfatického systému. „Neodborné lymfodrenáže jsou bohužel v Česku relativně běžné. Chyba spočívá zejména v nedodržení správného postupu jednotlivých hmatů nebo vyvíjeného tlaku. Terapie by měla také vždy začínat otevřením krčních uzlin. Tato procedura se při neodborném provedení často přeskakuje, a je tedy první známkou chybného provedení. V nejhorším případě je klient zapnut do lymfodrenážního přístroje bez edukace a bez manuálního otevření lymfatických, tzv. spádových uzlin. Rizikem je pak tok lymfy směrem do hlavy, přemístění otoku na nechtěná místa, pocit dušení, u senzitivních lidí může dojít k pocitu otoku jazyka, obličeje, očí. Efekt procedury je pak nulový nebo i škodlivý. U terapie nebo po ní by měla být též k dispozici neperlivá voda, džus, zelený čaj a podobně. Po lymfodrenáži totiž dochází k většímu odvodnění organismu a je potřeba vodu doplnit,“ upozornila Iva Bílková.
Manuální versus přístrojová lymfodrenáž
Manuální lymfodrenáž je terapeutická technika, při níž terapeut jemným tlakem ruky provádí konkrétní hmaty, které uvolní lymfu. Ta proudí z mezibuněčného prostoru přes kapiláry, mízní cévy a uzliny a následně je nasáta do krevního řečiště. Hlavní mízovod ústí do horní duté žíly v blízkosti srdce.
Přístrojová lymfodrenáž využívá k léčbě otoků kompresivní návleky (kalhoty, rukáv, vesta, helma). Uvnitř těchto návleků jsou komory, které se nafukují podle předem nastaveného programu. Čím víc komor v návleku je, tím je terapie efektivnější. „Návlek ve tvaru kalhot by měl mít i pásy přes břicho a bedra. Pokud jde o návlek pouze jako nohavice na dolní končetiny, pak bude efekt přístrojové lymfodrenáže nedostatečný. Stejně jako návlek pro ruku by měl současně mít také komory pro hrudník,“ uvedla Iva Bílková.
Kdy pomáhá lymfodrenáž?
– odstranění otoků po úrazu (léčba zvrtnutého kotníku, zhmožděného kolene, natrženého svalu…)
– odstranění otoků při artróze (artróza kolene nebo kyčelního kloubu)
– u chronické žilní nedostatečnosti (křečové žíly, tromboflebitida, ateroskleroza, zánět žil…)
– regenerace svalů u sportovně aktivních lidí
– prevence a léčba celulitidy
– po operaci kloubů
– po onkologickém onemocnění
– u gynekologických obtíží
– u diabetiků (neuropatie, angiopatie)
Zdroj: FYZIOklinika / foto: bigstock / komerční sdělení
