Před slunečním zářením varují lékaři, média, Evropská komise i kosmetické firmy. I přes to je snědá pokožka stále považována za atraktivnější než bílá neopálená. Pokud se rozhodnete pro opalování či pro delší pobyt na slunci z jakéhokoliv jiného důvodu, měli byste se co nejvíce snažit eliminovat negativní vlivy opalování na vaši pokožku. Nezávislý spotřebitelský časopis dTest přináší rady, jak svou pokožku efektivně chránit a jak se vyvarovat nebezpečným mýtům o opalovacích krémech.
Sluneční záření nezpůsobuje jen viditelné spálení kůže, ale také její předčasné stárnutí, vrásky nebo rakovinné bujení. Kůže si navíc všechna předchozí poškození slunečním zářením pamatuje, a ta se potom sčítají. Velmi nežádoucí je slunění u dětí. Opalování v dětském věku patří mezi nejvýznamnější přispěvatele k výskytu rakoviny kůže v pozdějších letech.
SPF neboli ochranný faktor
Při koupi opalovacího přípravku se většina z nás orientuje zejména podle výše ochranného faktoru (SPF). Co ale tato čísla říkají? Především neplatí, že krém „padesátka“ ochrání kůži dvakrát déle nebo dvakrát více než „pětadvacítka“. Ochranná funkce krému na opalování totiž neroste ani neklesá úměrně s číslem ochranného faktoru. „V praxi to znamená, že přípravek s faktorem 15 ochrání před UVB zářením z 93 %, krém s ochranou 30 odfiltruje 97 % UVB záření, přípravek s faktorem 50 pak 98 %. Nad SPF 50 se míra ochrany významně nezvyšuje, takové výrobky se proto mohou nazývat jen jako 50+. Nejnižší míru ochrany před sluncem poskytují přípravky s faktorem 6. Mléka a krémy s nižšími hodnotami již nelze označovat jako ochranné proti slunečnímu záření,“ dodává Daniel Pavlis, vedoucí redakce časopisu dTest. Je také třeba mít na paměti, že přípravek na opalování, který lidské kůži zajistí stoprocentní ochranu proti ultrafialovému záření, neexistuje.
Voděodolné přípravky
Mezi spotřebiteli je rozšířené přesvědčení, že voděodolný přípravek na opalování stačí namazat jednou a už jej není potřeba mezi koupáními znovu nanášet. „V případě, že je krém nebo mléko voděodolné, znamená to, že lidskou kůži chrání po omezenou dobu během koupání. Ale neznamená to, že je stejně účinný i po něm. Ochranná vrstva je totiž vystavována působení vody a rychle se smývá. Po každém koupání je potřeba ochrannou vrstvu opalovacího přípravku obnovovat, totéž pak platí i v případě, že se člověk zapotí,“ upozorňuje Daniel Pavlis.
V případě, že je krém nebo mléko voděodolné, znamená to, že lidskou kůži chrání po omezenou dobu během koupání. Ale neznamená to, že je stejně účinný i po něm.
Existují dvě úrovně voděodolnosti. Voděodolné přípravky musejí po dvakrát dvaceti minutách ve vodě vykazovat alespoň poloviční ochranný faktor než před koupáním. Vysoce voděodolné musejí tuto podmínku splnit i po čtyřikrát dvaceti minutách.
Opalovací krémy pro děti?
Opalovací přípravky se jako většina kosmetiky, která se nesmývá, vstřebává z velké části do pokožky, navíc je žádoucí aplikovat je několikrát denně. Proto je třeba dbát zvýšené opatrnosti při výběru těchto výrobků jak pro děti, tak pro dospělé. „K výrobě opalovacích krémů pro děti a pro dospělé se používají stejné suroviny, mnohdy i ve stejném poměru. Jediným rozdílem mezi opalovacími přípravky pro děti a pro dospělé bývají často pouze veselé obrázky zvířátek a rozesmátých opálených dětí na obalech dětské kosmetiky a mnohdy také vyšší cena, “ vysvětluje Daniel Pavlis.
Kolik a jak často mazat
Aby dokázal opalovací přípravek správně ochránit, je zapotřebí používat ho v dostatečném množství. „Informace o správné dávce však na obalech často chybí, a tak je dobré si zapamatovat, že 6 čajových lžiček (nebo 36 gramů) by mělo pokrýt tělo dospělého člověka při každém namazání. U dětí pak postačí méně, úměrně jejich velikosti,“ dodává Daniel Pavlis. Většina lidí užívá asi polovinu tohoto množství a třetina spotřebitelů se maže až přímo na slunci. Správné načasování je přitom pro ochranu pokožky důležité, ideální doba k nanesení je 30 až 15 minut před vystavením slunci a každé dvě hodiny je třeba jej opakovat.
zdroj: dTest / foto: fotolia
