Pes, kočka, morče, křeček, rybičky… Dle statistik žije nadpoloviční většina dospělé populace v ČR s nějakým domácím mazlíčkem. Zvířecího společníka a kamaráda v jednom si za poslední dva roky, i v důsledku pandemie koronaviru, pořídilo podstatně větší procento osob, než tomu bylo v předešlých letech. Tito členové rodiny jsou však, stejně jako ti lidští, taktéž producenty odpadu, a to nejen toho biologického.
Víte ale, jak odpad, který po domácích zvířátkách zůstává, správně likvidovat? Ideálně tak, aby jej bylo možné dále využít a minimalizovat jeho dopad na životní prostředí.
Obaly jako pozůstatek krmiv
Bez krmení to nepůjde! Majitelé domácích mazlíčků svým parťákům často dopřávají nejrůznější dobroty. Aby byla ale zachována jejich čerstvost a kvalita, používají výrobci nejrůznější obalové materiály.
· Granule (zejména ty prémiové), jakož i nejrůznější „kapsičky“ se obvykle prodávají v takzvaných kombinovaných obalech. Ty lépe udržují čerstvost a aroma. Zároveň jsou také odolnější při přepravě. Jak už označení napovídá, jedná se o obaly vyrobené z více druhů materiálů, které nejsme schopni od sebe oddělit. Proto patří do směsného odpadu.
· Prázdné kovové konzervy od paštik či masových směsí patří stejně jako ty od lidských pochutin do kontejnerů na kovy. Tam vyhodíte malé i větší kovové kyblíky od nejrůznějších pamlsků.
· Plastové kbelíky/boxy, igelitové tašky či sáčky patří do žlutého kontejneru.
Nejste-li si jisti, z jakého materiálu je obal vyroben, a do které sběrné nádoby patří, najděte na něm recyklační symbol, který může napovědět.
Použité stelivo
Velmi častým odpadem bývá použité stelivo od koček. Možná pro vás bude překvapením, že jedna kočka spotřebuje v průměru 10–20 kg kočkolitu za měsíc. To už je pořádná hromada, která dokáže ovlivnit životní prostředí. Proto je třeba přemýšlet už dopředu a vybrat vhodný kočkolit. Dobré je pořizovat takový, který je vyroben z přírodního jílu či sopečného popele (bentonitu). Alternativou posledních let se stává i stelivo z dřevěných peletek. Kočkolit z těchto materiálů se totiž zvládne za určitých podmínek rozložit, a proto ho i s exkrementy můžete vyhodit do směsného komunálního odpadu.
Samotné obaly od steliva bývají většinou vyrobeny z papíru, proto patří do modrého kontejneru, případně z plastu, s kterými zase zamíříte ke žlutému kontejneru.
Zvířecí bioodpad do kompostéru či sběrného dvora
Dalším každodenním odpadem jsou zvířecí exkrementy, chlupy atd. Venčíte-li psa na ulici ve městě, pravděpodobně používáte poskytované sáčky a exkrementy vyhazujete do odpadkových košů k tomu určených. Máte-li vlastní zahradu, můžete využít speciální kompostéry, do kterých lze vyhazovat psí či kočičí exkrementy. Ty však nevyhazujte do klasického kompostu, který používáte k hnojení záhonů! Živočišné exkrementy můžete odevzdat i v některých průmyslových kompostárnách či sběrných dvorech. Piliny od drobných hlodavců, stejně jako chuchvalce chlupů z vašich mazlíčků pak patří do bioodpadu.
Kdo si hraje,…
Sice nezlobí, ale také po něm může zůstat odpad. A to v podobě různějších starých hraček, míčků nebo škrabadel. Všechny tyto roztrhané či nepotřebné předměty je dobré třídit správně. Tedy podle materiálů, ze kterých jsou vyrobeny.
Již při samotném výběru takovéto výbavy, včetně různých pelíšků, boudiček, byste se měli zajímat o to, z jakého materiálu jsou předměty vyrobeny a zda je bude v budoucnu možné recyklovat.
Tip na závěr
Životní prostředí si musíme chránit a naší snahou by mělo být, zanechávat za sebou co nejmenší stopu, tedy i tu uhlíkovou. Proto i u zdánlivě obyčejných věcí, jako jsou krmiva a doplňky pro domácí mazlíčky, je dobré jednat s rozmyslem a vybírat takové, které budou mít co nejmenší dopad na životní prostředí. Hračky nemusíte kupovat, můžete vyrobit vlastní například ze starých látek, triček, ponožek… A snažte se vybírat takové produkty, jež jsou zabaleny v recyklovatelných obalech. Rozhodně se to vyplatí!
Zdroj: samosebou.cz / komerční sdělení
