Přestože je jaro za rohem, ve vzduchu stále poletuje velké množství virů. Proto bychom ani v těchto měsících neměli zapomínat na posilování organismu prostřednictvím vitamínových doplňků stravy. Jak se ale v jejich široké škále vyznat? A které z nich naše tělo opravdu potřebuje?
Z nedávného průzkumu společnosti Ipsos ve spolupráci s organizací Food Supplements Europe vyplynulo, že devět z deseti evropských spotřebitelů někdy v životě užívalo nějaký doplněk stravy. Přispěla tomu přitom nejen pandemie covid-19, ale také větší zájem související s péčí o zdraví.
V zimě doplňujte vitamín D
Stejně jako během pandemie patří i dnes k nejprodávanějším doplňkům stravy vitamín D. Na jeho nedostatek, a to především v zimě, upozorňuje řada odborníků a lékařů.
„Z pohledu vitamínů máme největší deficit právě v déčku, a to napříč populací. Jeho největší část, zhruba 70 %, čerpáme ze slunečního záření. Na vině je i náš styl života, kdy trávíme více času uvnitř budov a tělo si tak vitamín D nezvládne vyrobit přirozenou cestou. A protože ze stravy obvykle přijmeme zhruba 20 až 30 %, musíme ho dodat jinak, například formou doplňků stravy,“ vysvětluje genetička Ing. et. Ing. Barbora Procházková, Ph.D., vedoucí vědeckého týmu Chromozoom.
Jak poznám nedostatek vitamínu D? Jeho nízká hladina se projevuje především zvýšenou únavou, ztrátou přirozené obranyschopnosti nebo skleslou náladou. Dlouhodobý nedostatek poznáte díky zvýšené křehkosti kostí, špatnému vývoji zubů nebo svalovou ztuhlostí.
Čechům chybí zejména vápník a hořčík
Podle výzkumů Státního zdravotního ústavu mají Češi problém také s nedostatkem některých minerálů a stopových prvků. Nejvíce nám schází vápník, hořčík nebo selen. Ty běžně přijímáme z pestré stravy, nicméně existují skupiny lidí, které mají problém s jejich vstřebáváním. Typické je to například pro celiaky, jež nemohou konzumovat obiloviny ani výrobky obsahující lepek.
Existují také případy, ve kterých tělo hořčík vyplavuje, což vede k jeho mírnému nedostatku. „Někteří lidé jsou kvůli své genetice obzvláště náchylní na nedostatek tohoto minerálu a mají sklon získávat z potravy jen malé množství hořčíku. Navíc tento prvek vylučují z těla ve větším množství, než je běžné. Nedostatek hořčíku se může projevovat úzkostmi a podrážděností, zvýšeným výskytem svalových křečí, horší regenerací, nízkým krevním tlakem nebo špatným růstem nehtů, a může dokonce vést k abnormálnímu srdečnímu rytmu,“ upozorňuje Ing. et. Ing. Barbora Procházková, Ph.D.
Denně by měl člověk přijmout přibližně 375 mg hořčíku. V jednom banánu je pro představu obsaženo přibližně 37 mg. Získat ho můžete ale i z oříšků. Ve 100 gramech mandlí najdete okolo 280 mg hořčíku.
Obezřetní by měli být starší lidé
Samostatnou skupinu pak představují lidé starší 60 let. Těm kromě vitamínu D chybí hlavně vápník a železo.
„Jak lidský organismus stárne, snižuje se schopnost přijímat některé látky. Dbát bychom proto měli i na vyšší konzumaci vápníku, která je prospěšná pro zdraví kostí, kloubů i zubů,“ dodává Ing. et. Ing. Barbora Procházková, Ph.D.
Všeho moc škodí
Odborníci se ale zároveň shodují, že lidské tělo je schopno většinu vitamínu a minerálů čerpat ze stravy. Pokud bereme doplňky, které naše tělo nepotřebuje, nebo je naopak hůř zpracovává, jde v podstatě o vyhozené peníze. Hladinu vitamínů a minerálů je možné v těle ověřit pomocí krevních testů. Velký podíl na to má ale i naše genetická výbava.
„DNA test vám dokáže zjistit, jaké máte predispozice ke vstřebávání a deficienci jednotlivých vitamínů, minerálů a dalších stopových prvků,“ dodává Ing. et. Ing. Barbora Procházková, Ph.D., která se ve společnosti Chromozoom specializuje na analýzu lidské DNA.
Pokud tedy zamíříte pro vitamíny do lékárny, zvažte, co kupujete. Doplňky stravy sice mají na zdraví příznivý vliv, ale – jak samotný název napovídá – nejsou náhradou vyváženého jídelníčku a neslouží k léčbě ani k prevenci jakéhokoliv onemocnění.
Zdroj: Media:list / komerční sdělení
