Život každého člověka je významně určen jeho genetickou determinací. Stejnou váhu mají také životní podmínky, které vykazují určitý rytmus a řídí se mj. změnami ročních období. Zima je pro náš organismus poměrně vyčerpávající. Jak se připravit na boj s nadcházející jarní únavou?
Na konci zimy se u většiny z nás projevují nepříjemné změny v oblasti metabolismu a imunity. Jaro by mělo být obdobím, kdy změnou životních podmínek – především ve výživě – odstraníme důvody uvedených zdravotních obtíží a připravíme se na aktivnější část roku.
„Zimní období představuje nepochybně značnou zátěž pro člověka. Je nutné přizpůsobit výživu skutečnosti, že v zimě máme vyšší energetické nároky. U většiny lidí je omezena pohybová aktivita. Ve větší míře jsme vystaveni infekčním nemocem, zvláště virovým. Nedostatek slunečního svitu je příčinou snížené hladiny vitamínu D,“ objasňuje prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc. v rámci projektu Bílé plus. „Změnou výživy pozitivně ovlivníme imunitu. K tomu, aby náš imunitní systém správně a dostatečně rychle fungoval, je zapotřebí optimální skladba živin.“
Nejen vitamíny, ale i živočišné bílkoviny
V jarním jídelníčku proto musí mít významné zastoupení především čerstvá zelenina. Jejím prostřednictvím snížíme energetický příjem. Tělu dodáme potřebné vitamíny, minerály a vlákninu. Tato složka potravy musí být doplněna o kvalitní živočišné bílkoviny.
„Vhodným zdrojem živočišných bílkovin, který je navíc chutný, je mléko a mléčné výrobky, včetně másla. Mléko je nezastupitelným zdrojem bílkovin, cukru, tuků, minerálů, vitamínů a stopových prvků,“ upřesňuje profesor Krejsek.
Kvalitativní i kvantitativní zastoupení mléčných výrobků je dle jeho slov optimálním zdrojem pro správné fungování imunitní soustavy.
Zázračné „déčko“ z mléčného tuku
Jaké živiny jsou v mléce a mléčných výrobcích pro naši imunitu tak nepostradatelné? V prvé řadě se jedná o vitamín D, jenž je obsažen ve velké míře v mléčném tuku. Vitamín D je odpovědný za regulaci cca 900 genů, z nichž mnohé jsou přímo zapojeny do řízení imunity.
„Vitamín D posiluje naši obranu vůči patogenním mikrobům. Možná má ještě větší význam v tlumení poškozujících složek imunity, které mohou být součástí imunopatologických nemocí, např. roztroušené sklerózy,“ informuje odborník.
Je prokázáno, že naše potrava zásadně ovlivňuje obrovský ekosystém sídlící na střevní sliznici – střevní fyziologickou mikrobiotu (mikroflóru). Představuje pro ni nezbytné podněty, které zajistí její bariérové funkce, zprostředkovaně ovlivní slizniční i systémovou imunitu. Střevní mikrobiotu pozitivně stimulují složité cukry, které nazýváme prebiotika.
„Prebiotika jsou v různé míře obsaženy v zelenině, luštěninách, celozrnných moukách. Z běžných potravin je prebiotik nejvíce v česneku, cibuli, obilných otrubách a překvapivě také v banánech. Prebiotika naše tělo neumí trávit. Stimulují však střevní mikrobiotu a následně pozitivně ovlivňují imunitní systém,“ pokračuje přední český imunolog a alergolog.
Probiotikum – tajemství dlouhověkosti?
Zhruba před 100 lety si povšiml imunolog, pozdější nositel Nobelovy ceny, Ilija Mečnikov, že se obyvatelé horských oblastí Balkánu dožívají vysokého věku ve velmi dobrém zdraví. Důvodem byla častá konzumace zkvašených mléčných produktů charakteru jogurtu. Organismu prospěšné složky jogurtu přisoudil imunolog bakteriím mléčného kvašení, které přeměňují mléko v jogurt. Od té doby bylo uskutečněno mnoho laboratorních i klinických experimentů, které vedly k definici tzv. probiotika, což je organismu prospěšná bakterie, kterou přijímáme s potravou. Ovšem tady pozor – ne každá bakterie mléčného kvašení splňuje kritéria na probiotikum.
„Probiotický bakteriální kmen musí být imunní vůči agresivnímu prostředí žaludku a také musí odolat účinkům složek pankreatických sekretů a složkám žluči. Zároveň musí prokazatelně, alespoň přechodně, kolonizovat sliznici střeva a stát se součástí střevní mikrobioty. Proto je třeba, abychom se vždycky z informací o dané potravině přesvědčili, zda obsahuje probiotické kultury. Produktem bakterií mléčného kvašení jsou veškeré kysané mléčné výrobky. Jsou prospěšné jak pro náš střevní metabolismus, tak i pro imunitu. Zakysané mléčné výrobky jsou snáze stravitelné a obvykle jsou lépe tolerovány než mléko. Zároveň jsou obohaceny o mnohé vitamíny a růstové prvky, které produkují právě bakterie mléčného kvašení,“ dodává prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc. v rámci projektu Bílé plus.
Odstranění obtíží spojených se zimou a nastartování správné funkce metabolismu i imunity v jarním období tedy vyžaduje v naší jarní stravě přítomnost mléka a mléčných výrobků. Více na www.bileplus.eu.
zdroj: Bílé Plus / komerční sdělení
