Francouzská spisovatelka Theresa Révay přináší příběh osudové lásky na pozadí historických událostí otřásajících Evropou 20. století: od první světové války přes bolševickou revoluci v Rusku až k nejkrutější válce, kterou svět poznal…
Bílá vlčice
Hraběnka Xeňa Fjodorovna Osolinová opouští Rusko za velmi dramatických okolností: otce jí zavraždí bolševici, sama se musí postarat o matku, sestru, bratra. Jejím cílem je – stejně jako pro mnoho Rusů nucených emigrovat – moderní a romantická Paříž, kde se setkávají umělci z celého světa. Xeňa zde poznává německého fotografa Maxe von Passau, do něhož se zamiluje. Zdá se, že jich vášeň nemůže nic ohrozit, zvlášť když se Xeňa stane výraznou osobností světa vysoké pařížské módy. Situace v Německu se však zhoršuje, pronásledování Židů a protinacisticky smýšlejících lidí je čím dál otevřenější, hrozí válka. Max se vrací do Berlína, stává se členem skupiny, která bojuje proti režimu, a pomáhá rodině své židovské přítelkyně návrhářky a majitelky obchodního domu Sáry. Za civilizovanými maskami nacistů však roste touha po absolutní moci a láska Xeni a Maxe má jen málo naděje ve světě, který popřel lásku samu…
Skvělá vypravěčka Theresa Révay vplétá příběh dvou milenců do pečlivě zpracovaných historických událostí a zapojuje je do života skutečně žijících osob (Josephine Baker, Coco Chanel, Joseph Goebbels, Hermann Göring). Příběh o velké lásce, odpovědnosti, cti, odvaze, hrdinství i zbabělosti je spojen s dramatem národů i jedinců, budujících svůj osud ve víru nejtragičtějších událostí 20. století.
Ukázka z textu:
Šofér vystoupil z vozu a podržel jí otevřená dvířka. Na hlavě měl čepici s koženým štítkem a dlouhý plášť mu sahal až ke kotníkům. Kolos s temným pohledem byl určitě bývalý důstojník carské armády. Maxe uspokojilo vědomí, že Xeňa nebude vydána napospas nočním ulicím a že má vedle sebe ochránce, ale současně ho dráždilo, že ten muž nečekaně mezi ně postavil překážku. Nasedla dozadu do vozu.
„Nechci vás takhle opustit,“ řekl, najednou vyděšený z toho, že mu zmizí navždycky. „Počkejte vteřinu… Jeden z nás musí mít možnost dostihnout toho druhého. Chápete mě, že?“
Zahrabal v kapse, vytáhl notes, vytrhl z něj stránku a načmáral na ni své jméno a jméno hotelu. „Teď už všechno záleží jenom na vás,“ strčil jí do ruky papír. „Až do konce měsíce zůstávám v Paříži.“ Řidič zavřel dveře a usedl za volant. Za sklem vypadala ženina tvář přízračně bledá, rysy ostré a vzdálené, skoro povýšené, ale Max pocítil zadostiučinění, když otočila hlavu a sledovala ho očima, zatímco se vůz vzdaloval směrem k Seině.
Všechny sny světa
Pokračování románu Bílá vlčice zavede čtenáře do Berlína roku 1945, okupovaného vítěznými spojeneckými armádami. Xeňa Fjodorovna Osolinová opouští Paříž a hledá mezi troskami německého hlavního města svoji životní lásku, Maxe von Passau. Ten se však vrátil z koncentračního tábora zlomený a teprve se musí vyrovnat se ztrátou nejbližších přátel a vybudovat si novou existenci. O štěstí a lásku usiluje také nová generace jejich dětí a přátel.
Ukázka z textu:
Xeně stouply slzy do očí, ani nechápala, kde se v ní bere tohle dojetí. Tak často jí okolí vyčítalo, že je přísná. Nesmlouvavá. Zarputilá. Žena znající jen povinnost. Tolik bojovala. Tolik toho ztratila. Proč je od konce války tak přecitlivělá? Způsobuje to snad nejistota ohledně Maxova osudu? Strach, že ho znovu ztratí, když ho vlastně skutečně nalezla až v temných válečných letech? Nebo za to mohou Rusové, které denně potkává a kteří ji proti její vůli vracejí k vlastním kořenům?
„Miluju jednoho muže,“ řekla spontánně, jako by se vrhala z útesu do hlubiny. „Už léta ho miluju. Je to otec mé dcery Nataši. Fotograf. Úžasný umělec. Čestný, bezúhonný a neúplatný člověk, jakého v životě potkáš jen vzácně. Manžel mé přítelkyně Sáry by řekl, že je to muž světla,“ upřesnila se smutným úsměvem. „Němec, který bojoval proti nacismu, přežil koncentrační tábor. Vrátila jsem se sem kvůli němu. Jenom kvůli němu. Je mou duší, chápeš?“
O autorce
Francouzská spisovatelka Theresa Révay je považována za jednu z největších současných spisovatelek historických fresek. Po studiu filozofie se věnuje nejen psaní, ale také překladům anglosaské a německé literatury. Její historické romány jsou překládány do mnoha světových jazyků.
text: Ikar, redakce / foto: bigstock, Ikar
