V otázkách intimní hygieny nemá jasno více než polovina českých žen. Problém začíná už u otázky ženského pohlavního orgánu – tedy co je to vulva a vagína a jaký je mezi nimi vlastně rozdíl. Podle exkluzivního průzkumu společnosti sebamed si téměř polovina českých žen myslí, že běžná ženská intimní hygiena se týká vulvy i vagíny. Dalších 16 % otevřeně přiznává, že neví, jaký je mezi nimi rozdíl. „Vulva je zevní část ženského pohlaví, to, co vidíme. Vagina je potom ten vnitřek. Vagína má samočistící funkci, a proto dovnitř žádné mýdlo ani voda nepatří! Zásahem do jejího prostředí si ženy zadělávají na problémy,“ upozorňuje gynekoložka MuDr. Kamila Žižková.
Při špatné intimní hygieně hrozí nepříjemné záněty a infekce
Podle průzkumu je však s problematikou intimní hygieny s jistotou obeznámeno jen 36 % všech dotázaných, nadpoloviční většina žen tak v této problematice pořád tápe. Nejméně jasno ohledně otázek na intimní hygienu mají dívky ve věku 15–25 let, tam si svými znalosti není jisto 79 % všech dotázaných. „Nemyslím si, že by intimní hygiena nebo obecně intimní péče nebyla pravidelnou součástí každého dne většiny žen, ale značná část ji provádí špatně. Dle mého si často ženy neuvědomují, že to není jenom umýt pipku a hotovo, ale že jde i o to, jaké nosí spodní prádlo, jaké hygienické pomůcky používají během menstruace, jakou používají intimní kosmetiku, jak se utírají,…“ upřesňuje MuDr. Kamila Žižková.
Problémem neinformovanosti vězí v tabuizování intimních témat napříč všemi věkovými kategoriemi. Z průzkumu vyplývá, že mladé dívky do 25 let chodí pro rady a informace velmi často na internet, který se pro ně stal podobně relevantním zdrojem jako kamarádky nebo rodina. Například ze sociálních sítí čerpá 45 % z nich. U věkové skupiny 26–40 let je to 16 %, u ještě starších žen 10 %. Všechny věkové kategorie se ale přesto shodnou na tom, že nejoblíbenějšími zdroji informací je gynekolog a (ne)překvapivě také internet, naopak další média jako je televize, rádio či časopisy zůstávají všechny pod 15 %.
Znát rozdíl mezi vulvou a vaginou nestačí
Hlavní je používat vhodné přípravky, tedy ty s hodnotou pH 3,8, které jsou vytvořené na míru vaginální mikroflóře. Podle průzkumu ale používá gely nebo emulze pro intimní hygienu jen 36 % dotázaných, dalších 28 % použije intimní gel alespoň občas. Nejdisciplinovanější v používání speciálních gelů či emulzí alespoň občas jsou ženy ve věku 24–60 let. Ze všech dotázaných ale celkem 23 % k hygieně stále ještě používá stejný přípravek, jakým si myje i ostatní části těla. Problémem však je, že mycí přípravky na tělo jsou vytvořené na míru naší pokožce, která má pH 5,5. pH intimních partií žen v reprodukčním věku je však 3,8. „Používáním obyčejných mýdel, která jsou zásaditá, narušujeme ochrannou bariéru vagíny. Vzniklé zásadité prostředí je pak zase ideální pro kvasinky, které dokáží doslova vymlátit ty správné bakterie a návratu do normálu musíme většinou pomoci nějakými léčivy. A protože tento fakt často ženy ani neznají, mohou se tak dostávat do začarovaného kruhu opakovaných nebo dlouhodobě léčených mykóz. Nejedná se ale jen o mýdla, ale také holící pěny a lubrikační gely. Mnoho těchto přípravků je také parfémovaných a mohou vysušovat a dráždit kůži i sliznici. Problémy samozřejmě mohou nastat i v případě nadměrné kyselosti vaginy,“ dodává gynekoložka.
V létě jsou ženy na kvasinkové infekce ještě náchylnější
Zdrojem kvasinkových infekcí i dalších nepříjemností jsou nejenom špatné nebo nedostatečné každodenní hygienické návyky, ale i bazény a koupaliště. Problémem však není samotné koupání, nýbrž to, jak se ženy chovají poté. MuDr. Kamila Žižková vysvětluje, že „kvasinky milují vlhká, teplá místa a tím, že se více potíme nebo nesundáváme mokré plavky jim vytváříme dobrou živnou půdu. Ale nejedná se jen o kvasinky. Obecně zejména stojaté vody jsou plné bakterií (a mnohdy i spousty dalších nelibých věcí) a přispějeme-li špatnou péčí o intimní partie, může dojít k přemnožení těchto bakterií i ve vagíně. Po koupání by tedy měla vždy proběhnout sprcha a výměna plavek. Plavky na další použití minimálně přeprat v čisté vodě. Nošením mokrých plavek, nedostatečným pitným režimem nebo dlouhodobým zadržováním moči si pak také můžeme zadělat na zánět močových cest.“ Výskyt vaginálních mikóz je pak podle gynekoložky v letních měsících dvakrát vyšší.
To připustily samy respondentky, protože pokud trpěly kvasinkovou infekcí nebo svěděním, pálením či jiným podrážděním intimních partií, bylo to nejčastěji právě v tomto období. Těmto problémům však Češky umí poměrně dobře předcházet, 61 % z nich se totiž po každém vykoupání chodí sprchovat. Nejvíce důsledné jsou v tomto ohledu dívky ve věku 15–25 let, kde sprchování praktikuje 76 % z nich. Nejhůře jsou na tom naopak ženy ve věku 41–60 let, stále je to ale 56 %. Už tak důsledné ale ženy nejsou v dalších formách hygienické péče. V mokrých plavkách po koupání stále zůstává více než polovina českých žen.
Z průzkumu společnosti sebamed se zdá, že intimní hygienu mnoho českých žen zanedbává, o čemž svědčí například již zmíněných 64 % žen, které při sprchování nesahají výlučně nebo dokonce vůbec po speciálních přípravcích pro intimní hygieně, které jsou ale při péči o intimní partie klíčové. Příčinou může být nedostatečné proinformovanost napříč všemi věkovými kategorii, kterou samy respondentky přiznávají. Důsledkem však mnohdy nejsou jen různé infekce, záněty a další nepříjemnosti v oblasti intimních partií, ale také to, že se tato neznalost bude generačně dědit, pokud lze vzít v potaz, že informace od rodiny čerpá 22 % Češek a se snižující se věkovou hranicí počet ještě stoupá až na 46 %.
Zdroj: sebamed, foto: bigstock (úvodní fotografie), sebamed / komerční sdělení
