Fobie, neboli panický, iracionální strach z věcí, lidí nebo situací, je nejčastějším duševním onemocněním u žen všech věkových kategorií, ženy jí trpí 2x častěji než muži. Obvykle se začíná objevovat již v dětství nebo dospívání, mnohdy má tendenci přetrvávat až do dospělosti. Příčiny různých fobií nejsou doposud známy, mohou mít však evoluční kořeny. Už pouhé pomyšlení na fobickou situaci může v člověku vyvolat pocit úzkosti, bušení srdce, pocity na omdlení, návaly horka či bolesti na hrudníku.
Fobie se obvykle začíná objevovat již v dětství nebo dospívání, mnohdy má tendenci přetrvávat až do dospělosti.
Fobie se dělí do několika základních skupin a to na tzv. zvířecí fobie (panický strach z plazů, myší, pavouků, psů…), sociální fobie (strach z jiných lidí nebo sociálních situací), situační fobie (strach z konkrétních situací – létání, jízda přes mosty nebo v tunelech, pobyt v uzavřeném prostoru, strach z pobytu ve výtahu…), fobie z přírodních jevů a prostředí (strach z bouřky, vody, ohně, ze tmy, z výšky…) a ostatní fobie.
První místo zaujímá u žen fobie z hadů (Ophidiophobia) a pavouků (Arachnophobia)
Fobie z hadů je nejčastější ženskou fobií a to i přesto, že většina žen, touto fobií trpících, se s živým hadem nikdy nesetkala. Někteří vědci se domnívají, že strach z hadů a pavouků může být evoluční (již naši předkové věděli, že budou-li se vyhýbat jedovatým hadům a pavoukům, spíše budou moci předat své geny dál). Fobie z hadů může být velmi zákeřná, v průběhu času může přerůst až v chorobný strach ze všech věcí, hadů se týkajících (z prodejny, kde hady prodávají, z kempování ve volné přírodě, dokonce i z návštěvy zoologické zahrady). Lidé trpící arachnofobií mají tendenci cítit se nesví v jakémkoliv místě, kde by se teoreticky mohli pavouci vyskytovat (nezabydlené a podkrovní místnosti, umývárny na koupalištích, les…). Objeví-li například pavouka v domě, jsou schopni tento dům opustit a čekat „na záchranu“, spíše než aby pavouka z domu vyprovodili.
Druhou nejčastější ženskou fobií je strach z výšek (Acrophobia)
Většina lidí pociťuje určitou míru přirozeného strachu, jsou-li vystaveni pohledu z velké výšky, zejména pokud nejsou ničím chráněni. Acrophobici mohou zcela jistě zapomenout na to, že si dopřejí pohled na Paříž z Eiffelovy věže, na bungee jumping, ale také na lyžařské vleky ve vysokohorských střediscích. Pocitově je tato fobie velmi podobná ostatním fobiím. Můžete pociťovat úzkost, přichází bušení srdce, třas a návaly horka…Lidé trpící acrophobií mohou mít strach i z cestování, a to nejen z letu letadlem, ale také například z toho důvodu, aby jim nebyl přidělen pokoj ve vyšším patře hotelu. V případě acrophobie je velmi důležité, aby se začala co nejdříve léčit. Může při ní totiž dojít k velmi nebezpečným situacím – například ke ztrátě rovnováhy, nebezpečnému pohybu a pádu v panice, když už se postižený člověk ve výšce ocitne.
Třetí nejčastější ženskou fobií je strach z mluvení na veřejnosti (Glossophobia)
Výzkumy ukazují, že až 75% populace pociťuje určitou míru úzkosti při veřejných projevech. Ta může sahat od běžné nervozity až k ochromujícímu strachu a panice. Velká skupina glossphobiků pak trpí některou z vad řeči (zadrhávání, koktání, neschopnost vyslovit správně některou ze souhlásek…). Jedná se v podstatě o jistou formu trémy, kdy je člověk znepokojen tím, že právě na něj se bude soustřeďovat veškerá pozornost okolí. Strach z mluvení na veřejnosti může velice silně zasahovat do osobního, ale zejména do pracovního života. Tito lidé se musí rozhodnout pro takovou kariéru, která nevyžaduje vystupování před veřejností, kolegy nebo nadřízenými v práci. Zejména ženy mají totiž strach, že udělají chybu, že budou souzeny za své názory, že se jim kolegové budou smát, či je slovně napadat.
Strach z mluvení na veřejnosti může velice silně zasahovat do osobního, ale zejména do pracovního života.
Čtvrtou nejrozšířenější ženskou fobií je strach ze tmy (Nyktofobie)
Potřebujete mít dveře stále alespoň na škvírku otevřené do místnosti, ve které se svítí? Slyšíte v noci podivné zvuky, vidíte siluety? Potom věřte, že trpíte fobií ze tmy, jež je nejvíce vysilující fobií, neboť tmě se v podstatě nedá zcela vyhnout. Nové výzkumy naznačují, že výrazné procento lidí, kteří trpí nespavostí, se vlastně bojí tmy. Přiznat si, zejména v dospělém věku, že máte strach ze tmy, může být obtížné, ale, zejména pro zachování vašeho zdraví, je to velmi důležité. Nedostatek spánku může zapříčinit mnoho zdravotních obtíží, může vést až k naprostému vyčerpání organizmu.
Pátou fobií, která je u žen nejčastější, je strach z bakterií (Mysophobia)
V tomto případě se jedná o nezdravý, až úzkostný strach ze špíny, bakterií a kontaminace. Mysophobia je úzce spojena s obsedantně-kompulzivní poruchou. Jedním z nejčastějších příznaků mysophobie je neustálé mytí rukou, dále nadměrné používání desinfekčních prostředků a antibakteriálního mýdla, strach z fyzického kontaktu s jiným člověkem nebo zvířetem. U lidí, trpících mysophobií, dochází často ke chvění, pocení nebo pláči, pokud jsou vystaveni nečistému prostředí a bakteriím. Mají problém například použít veřejné toalety, sáhnout na kliku v jakékoliv cizí místnosti, použít příbory a nádobí v restauracích, ale také cestovat hromadnou dopravou nebo taxíky. V průběhu času může takové chování vést, v krajním případě, až k izolaci.
text: redakce / foto: bigstock
