Přemýšlíte, kam o zbývajících letních víkendech ještě vyrazit? Pokud milujete výhledy do kraje a rádi se na svět díváte z výšky a s nadhledem, máme pro vás pár skvělých tipů. Všechny jsme nasbírali v průběhu posledních let při natáčení cestovatelského seriálu Počesku.
Vyhlídka Růženka
Jako z jiného světa působí vyhlídková věž známá jako Růženka. Najdete ji na Pastevním vrchu na Děčínsku. Původně tu stával větrný mlýn, do konce 30. let minulého století tu bývala dokonce i restaurace s kruhovým výhledem do okolí. Dnes toto místo stojí za návštěvu právě díky této Zelené věži v Růžové, jejímiž autory jsou architekti sdružení MJÓLK.
Hraběcí stolek
Vyhlídka Hraběcí stolek se rozkládá nad meandrem řeky Svratky. Do roku 1930 tu stála dřevěná rozhledna, kterou nechal postavit hrabě František Coudenhove-Honrisch na Kunštátě. Ještě před několika lety se tu daly najít pozůstatky pravděpodobných základů rozhledny – odtud pochází název. Dnes už tu však kromě výhledu nic nenajdete. Ten pohled vám to však několikanásobně vynahradí.
Pekelný kopec
Nedaleko Třebíče najdete Pekelňák, jak místní říkají Pekelnému kopci. Na jeho vrchu stojí moderní rozhledna z modřínového dřeva, nahoru se šplhá po točitých kovových schodech. Za dobrého počasí lze odtud zahlédnout i vrcholky Alp. Podle pověsti svatý Prokop přemohl ďábla a odhodil ho z míst, kde dnes stojí v Třebíči zmíněná bazilika, právě až na Pekelný kopec.
Wilsonova skála
Auto nechejte v Hartvíkovicích a vydejte se po žluté turistické značce. Dojdete na Wilsonovu skálu s překrásnou vyhlídkou na Dalešickou přehradu. Dnes má sice skála „jen“ 45 metrů, ovšem než ji právě přehrada zatopila, dosahovala výšky rovné stovky. Přesto je oblíbeným cílem horolezců.
Stezka korunami stromů
Hledáte místo, které nadchne i děti? Určitě je vezměte na Stezku korunami stromů, odkud je krásně vidět celá přehrada Lipno. Nahoru budou zcela jistě běžet, když jim slíbíte, že dolů mohou sjet na skluzavce. Místní tobogan je dlouhý 52 metrů, čímž patří k nejdelším v Česku.
Rozhledna na Kotli
V roce 2014 vyrostla nad městem Rokycany nová rozhledna. Přímo z města sem vede zhruba tříkilometrová procházka po modré. Dvacet osm metrů vysoká stavba se jmenuje jednoduše podle kopce, na němž stojí – Rozhledna na Kotli. Už jednou na tomto místě rozhledna stála. Vyrostla na konci 19. století, ale byla ze dřeva a nevydržela ani dvacet let. Ta současná je proto ze železa.
Čertova skála
Pouhé dva kilometry od zámku Zbiroh najdete Čertovu skálu, která nabízí krásný výhled na jih a jihozápad. Dostanete se sem po červené turistické značce. Auto zaparkujte na náměstí ve Zbirohu nebo rovnou u zámku. Protože vyhlídka leží v Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko, rozhodně výhled spojte s delší procházkou zdejší půvabnou krajinou.
Rozhledna na Skalce
Dřevěná rozhledna s krásným výhledem na Pálavu, Chřiby a Bílé Karpaty se nachází necelých 40 kilometrů od Uherského Hradiště. Stavbu oficiálně otevřeli před deseti lety. Půlkruhový výhled z plošiny ve výšce osmi metrů je kvůli vysokým stromům omezený pouze západním směrem k Bojkovicím, ale i tak stojí za to. Rozhledna je otevřená každý den bez omezení.
Dlouhé stráně (viz úvodní foto)
Ve vodní elektrárně Dlouhé stráně zjistíte, jak se vlastně z vody může získat elektřina, ale také si prohlédnete překrásné vodní dílo – horní přečerpávací nádrž v nadmořské výšce 1 350 metrů na hoře Mravenečník. Dlouhé stráně jsou třetí největší přečerpávací vodní elektrárnou na světě a nejrozsáhlejším vodním energetickým dílem v České republice. Je to skvělý celoroční tip na výlet, jen pozor – pokud je v zimě hodně sněhu, nahoru k nádrži se nejezdí.
Praděd
Nejvyšší hora Moravy a Slezska je asi největším symbolem Jeseníků. Na jeho vrcholu je „nová“ rozhledna z roku 1983, která nahradila tu historickou, vybudovanou v roce 1912. Na Pradědu se kříží spousta pěších i cyklistických stezek a v zimě se mění na lyžařské středisko, takže ať už milujete jakýkoli sport, tady se rozhodně nudit nebudete. Odměnou za námahu vám bude výhled do celého kraje a také na specifickou přírodu – nachází se tu vzácná alpínská společenstva, lesní porosty pralesovitého charakteru, ledovcové kary a podobně.
Zdroj: Lucie Hrubá / komerční sdělení
